Vzpominky predsedy Akademie ved pod pritazlivym nazvem "Mysleni jako vasen" byly uz hodnoceny. Nechci se znovu venovat tomu, co v nich je, at uz spravne nebo chybne. Chci zminit jeden historicky moment, v knize pominuty. Pri nasazeni v narocnem vysokem urade asi nikdo nemuze vytvorit vyvazene pameti. Presto jsem byl zklaman kdyz jsem v elegantni publikaci nenalezl nic o svetovych uspesich Krakatenu. Tedy objevu, ktery byl verejnosti oznamen s pravdepodobne vubec nejvetsi pompou v cele historii ceske vedy.

20. brezna 1993 nas nejctenejsi list venoval tomu objevu celou jednu stranku s palcovym titulkem Krakaten. V textu bylo mimoradne zajimave sdeleni predsedy Akademie: "Vymysleli jsme... slouceninu, ktera je... dosud nejsilnejsi znamou klasickou vybusinou. Stokrat, mozna i tisickrat silnejsi nez trinitrotoluen, dynamit ci nitroglycerin." Dal predseda vylozil myslenkovy postup, ktery k tomuto velko-objevu vedl, a nakonec oznamil, ze k zavrseni je jeste treba tak 30 tisic dolaru. Ale uz v teto fazi bylo pro nove superexplozivo vymysleno sofistikovane jmeno -- Krakaten, cerpajici z nejlepsich tradic ceske literatury. Po jeden a pul roce se ona informace objevila i v anglictine v publikaci, kde predseda Akademie byl prvnim z autoru. A pak uz ticho po pesine.

Oznameny objev byl typu laik zasne a odbornik se divi. Ze zidli ta zprava skutecne zvedla jak laiky, tak odborniky. Ale ty druhe v udivu nad nastalym omylem. V zasade kazdemu studentu tretiho rocniku chemickeho studia by melo byt jasne, ze neco v tech uvahach neni v poradku. A lidem, kteri jsou takrikajic od fochu, bylo hned pamatneho 20. brezna 1993 jasne, ze se jedna o nesmysl. Ona totiz ta trida sloucenin byla prvne pozorovana uz ve ctyricatych letech. A tak bylo po ruce dost poznatku pro okamzity zaver, ze ten utvar o chemickem slozeni C6 nikdy jako pouzitelna vybusina fungovat nebude.

Ovsem zprava o nove supervybusine vysla i v anglictine a zaujala i jednoho nositele ceny Alfreda Nobela. Nobeliste maji ve vede zvlastni postaveni, a to i v boji s jejimi neduhy. I jinde dochazi k predcasnemu oznamovani neoverenych vysledku, ktere se zahy ukazi byt chybne. Proto vysledky maji byt nejprve predlozeny vedecke komunite v odbornych casopisech ci alespon na konferencich. Teprve kdyz je vse bezpecne overeno, muze byt vec pripadne komunikovana i pres media. Opacny postup je porusenim vedecke etiky, a skodi duveryhodnosti vedy v ocich verejnosti. Presne k tomu doslo treba v neblaze proslulem skandalu se studenou fuzi.

Po fiasku studene fuze si badatale uvedomili, ze musi udelat ve svem dome poradek, nema-li byt priste ohrozena cela stavba. Jednim z protiopatreni je i udileni posmesne-satirickych cen Ignace Nobela. Vec ma i svou veselou, recesni stranku, ale jadrem je oponovani pseudovedeckym vyzkumum. Cena Ignace Nobela honoruje vydobytky lidskeho ducha v nejruznejsich oblastech splnujici pozadavek, ze nemohou ci nemely by byt reprodukovany. Na akci se otevrene podili nekolik laureatu radne Nobelovy ceny, a dalsi ji podporuji inkognito. A ta vec s Krakatenem oslovila jednoho radneho Nobelistu tak, ze podal nominaci Krakatenu na tu posmesnou cenu. Svuj zevrubny navrh na ono oceneni Krakatenu ukoncil slovy: "Vim, ze je tezke vybirat laureata ceny Ignace Nobela. Ale jsem presvedcen ze tady mate pred sebou jednoho excelentniho kandidata." Ceska veda je tedy v nadeji. Ale nemyslim, ze veci dojdou az tak daleko. Situace vedy ve vychodni Evrope je znama, a je jasne, ze celosvetova exploze smichu po oceneni Krakatanu, by taky mohla sfouknout nasi Akademii z povrchu zemskeho.

V Americe je boj s nepravostmi ve vede nejdal; maji i pekny bojovy slogan: "Ani ve vede nejsou zadne posvatne kravy." My jsme zatim vzdaleni stavu, ze poklesky proti vedecke etice budou mereny jen jednim metrem, bez ohledu na akademicky rank. Ale nastesti jsme i vzdaleni Lysenkovskym postihum kritiku pavedy. Hlavne jde o prestiz a zdravou funkci organismu vedy. A tak jeste nejakou chvili transformace nasi akademicke obce musi pokracovat. A treba az do bodu, ze i aspirant bude moci napsat, ze Krakaten je ucebnicovy omyl, a po nemanipulovane recenzi mu to otisknou, a jeste treba zvysi stipendium. Ostatne, jak pravil jeden z velkych muzu vedy: Skutecny ucenec je nejstastnejsi, kdyz vidi vyrustat sve pokracovatele, kteri dokonce opravuji i jeho vlastni chyby.

Zdenek Slanina

Pozn.: Puvodni verze tohoto textu vznikla jiz v r. 1993, a pak byla prilezitostne nabizena ceskym mediim. Vzdy bez uspechu. Ani tuto nejnovejsi verzi se dodnes nepodarilo nikde otisknout.