Epitaf
====================
Zde hnije svině, jež posrala svět
a na sračky jeho chtěla blít.
Dříve však, než stačila sračku z prdele vytlačit,
chcípla mladá, měla málo let.

(To bych chtěl mít na hrobě. BORIS LEE)
 

Nina
====================
Išla Nína do kravína
i vidět Nína tu Lenína
i byla Nína tuze líná
by Lenína pozdravíla.

Išel Lenín do Ústí
i víděl Nínu jak tu spí
i byl Lenín tuze zlý
a tu Nínu probudíl.

(Věnováno mé bývalé spolužačce z gymplu. Dnes žije kdesi mimo ČR. ROBIQ)
 

Vařila myšička...
====================
Vařila myšička
slepičí vajíčka
salmonelu chytla
do dne na ni chcípla.

(Věnováno dětství. ROBIQ)
 

Ať žije Praha
====================
Vidím město veliké, jehož krása furt mi uniká...

Praha má sto věží,
lidí ještě víc,
klid tu najdeš stěží,
vše má rub a líc.

Furt se něco děje,
zase houká sanitka,
čas tu běží rychle,
život děsně utíká.

Dlouhé šňůry aut,
nad Prahou je smog,
autobus mi ujel,
budu brzo cvok.

Těším se jak na smrt,
do tý haldy bordelu,
už mě to tam medí,
já se na ni vyseru.

Vyseru, vyseru,
taky možná pobliju,
až ji takhle vykrášlím,
tak se na ni vychčiju.

Tak aspoň vidíte,
jak děsně ji miluju,
tu mojí Prahu,
ty zkurvenej smrade,

Krleš, krleš, a máš pleš...

(Co bych pro ni neudělal. BORIS)
 

Letohrad
====================
Řekni mi, řekni, jak Letohrad pochválit, když je tu tak pěkně...

Všude kolem čisto,
slyšíš ptáků zpěv,
blízko hučí potok,
tam tě baví svět.

Na náměstí v kašně
lidé ruce chladí,
vždyť je tu tak krásně,
když tě slunce hladí.

A v zámeckém parčíku
zelená je travička,
radostem se oddej,
stačí malá chvilička.

Řekni mi, řekni, není tohle ráj?

U hřbitova na stráni
chci si domek postavit,
být tu se svou velkou láskou,
prožít život jak má být.

Prožít ho a umřít,
ne zivořit v Praze,
pod slunečným nebem
bude nám tu blaze.

Kdykoliv se vrátím
do tohoto města,
je mi teplo u srdce,
vždyť jsem z jeho těsta!

(Co bych pro něj neudělal já. ROBIQ)
 

Šišla myšla
====================
Šišla myšla,
kams to přišla,
do Perlové uličky,
kde šlapou kurvičky.

Potřebuješ lowe,
tak to taky zkus,
nabídni své love,
nemusíš být kus.

Jednou to zkusila,
chlapovi se líbila,
dodneška tam stává
a turistům dává.

(Zase něco z dětství. ROBIQ)
 

Drakův end
====================
Abraka dabra
polapím draka
čapnu ho za ocas
udělám kolotoč
bude mu blbě
že sežral princeznu.

Až z jeho duše
setřepu tělo
do tlamy namířím
devítku revolver
natáhnu kohoutek
ozve se rána.

Až do něj vystřelím
třináctou kulku
nechám ho pohřbít
za levný peníz
jakýpak obřad
sežral mi princeznu.

(Ach ty pohádky. BORIS)
 

Čáry máry fuk
====================
Čáry máry fuk
explodoval bublifuk
to vám byla rána
až padla brána
na zem.

Byl jsem na něj drzý
a to mě mrzí
asi se mi pomstil
že jsem ho nenosil
s sebou.

A to je konec
týhletý básně
mějte se krásně
hýčkejte bublifuk
ať má radost!

(Mám to rád. BORIS)
 

Nová poezie
====================
To bude óda
na nový svět.

(ROBIQ)
 

Zahrádka
====================
Představte si zahradu
kde nerostou květiny
jen jedno poupátko
jen jedno jediný.

Rovný stonek, bílý květ
radost na něj pohledět!

O kvítečku rozmilém
sním nocí i dnem
snad není vidinou
snad není snem.

Hebké listy, jemný květ
radost u něj posedět!

Když si na ni vzpomenu
tak se musím smát
vždyť já ji miluji
vždyť mám ji rád.

Jemný hlásek, rty jak med
hořký byl by bez ní svět!

(To jsou ale trable...)
 

  Hospoda
 ====================
Sedím ve své oblíbené hospodě
...
Orosenou sklenici piva v ruce
...
Staří dobří kamarádi kolem mě
...
Nad ničím nepřemýšlíme, pijem
...
Proč a nač ještě tvořit básně
když zde u piva je tak krásně
...
A přece se tu něco rýmuje, že
...
třebas jako slunce-blunce, či
taky tráva-kráva, jít-mít, či
...
pít a žít, žít a pít, JUPÍÍÍÍ
žít a pít, pít a žít, JUPÍÍÍÍ
pít a žít, žít a pít, JÉÉÉÉÉÉ
...
Kvalita některých myšlenek by
zasluhovala zopakovat, jen na
lepší dojem z mého díla......

(je k tomu třeba něco dodat?)
 
 
 

 ZPĚT  NA  HLAVNÍ  STRÁNKU