Někdy vás dovede k literatuře, které si vážíte divný sled událostí. V mém případě to vše začalo v polovině 80tých let, když jsem, stejně jako mnoho mých spolužáků, dostal první počítač. Rodiče věřili, že tyto nové hračky nám pomohou ve studiu. Přirozeně se mýlili. Místo řešení matematických problémů jsme trávili celé měsíce před televizními obrazovkami a hráli videohry. Jedna z nejoblíbenějších byla "Hobbit", adventura (pokud někdo chce, "dobrodružná hra") založená na románu J.R.R. Tolkiena. "Hobbit" byl velkou intelektuální výzvou a mnozí z nás si vypůjčili knihu ze školní knihovny, jen aby získali vodítko k rozřešení hry. Bohužel tehdy nebyl žádný důvod přečíst si pokračování, Pána Prstenů.Přesto mě skutečně zaujalo, když byl o pár let později Pán Prstenů vysílán na tehdejší Jugoslávské televizi. Nebylo to poprvé, kdy jsem viděl adaptaci Tolkiena - jedno z dětských divadel v Belgrade hrálo jejich verzi "Hobita" (s nějakým mužem s dětským obličejem, který se snažil ztvárnit Gandalfa). Také jsem viděl segmenty "Lord of the Rings" ve formě comic-booku. Takže, když jsem konečně viděl film, měl jsem pocit, že vše už znám - příběh o několika statečných recích, členech rozdílných mýtických ras, s poslaním zastavit zlého všemocného kouzelníka před ovládnutím Středozemě. Bohužel jsem byl okolnostmi donucen přestat se dívat někde v polovině filmu. Naštěstí pro mě, jsem musel čekat jen rok, než znovu běžel a konečně jsem ho viděl celý. Ale krátce po skončení titulků jsem se začal divit "To je všechno? První část vyprávění? To MUSÍ mít pokračování."
O rok později, když jsem konečně přidal do své sbírky tři knihy Tolkienova mistrovského díla, jsem začal chápat, proč Ralph Bakshiho The Lord of the Rings končil způsobem, jakým končil. Vidouce 1200 stran textu, schopných udržet mě zabraného v myšlenkách po týdny a měsíce, jsem si znovu připomněl starou moudrost "Velké knihy tvoří průměrné filmy... a naopak". Stává se to většinou, protože někdy je prostě nemožné přenést bohatý obsah stovek či tisíců stran knihy do sta nebo méně stran scénáře. Filmoví autoři kteří zkouší zachytit ducha knihy na obrazovce obvykle zklamou, jednak pro opomenutí příliš mnoha důležitých prvků, nebo pro napěchovanost látkou a tak činí film nesledovatelně nudným (Duna Davida Lynche může být dobrým příkladem). Bakshi, přestože nějak dokázal zhustit nejdůležitější prvky z "Hobita" do prvních pár minut filmu, věděl, že nemůže shrnout celý Tolkienův román do dvou hodin filmu, byl přinucen použít pouze první dvě knihy - "Společenstvo Prstenu" a části ze "Dvou věží".
Dalším problémem se kterým by se musel autor připravený přinést Tolkiena na velké plátno je vysoká cena. S dnešními CGI a speciálními efekty, Peter Jacksonovy plány vytvořit hlavní filmovou verzi nejsou tak přitažené za vlasy. Před dvěma desetiletími se zdálo vytvoření animovaného filmu jako jedinná možná alternativa pro producenta Saula Zaentze. Proto zaměstnal Ralpha Bakshiho, autora někdy kontroverzních animovaných filmů, odpovědného za vnášení "dospělého" obsahu a citů, do této, až do té doby, téměř úplně dětské kategorie.
Bakshiho techniky při tvorbě tohoto filmu jsou podobné k těm, které použil v jeho WIZARDS - Sci-Fi/Fantasy epické dílo, jenž vytvořil o rok dříve - kombinace animace se skutečnými objekty. Zde použil živé herce a dokázal je skombinovat s nakreslenými postavami, možná aby byly události z knihy více dramatické. Trochu to selhalo - narozdíl od skřetů, lidské postavy vypadaly až příliš nerealisticky a mnohokrát byli diváci nuceni zúčastnit se hry "kdo je kdo". Dalším kazem může být množství násilí, hlavně krvavosti, které přibližovali film blíže ke STATEČNÉMU SRDCI nebo BARBAR CONANOVI než k rodinné zábavě. Na druhou stranu za tomůže být také zodpovědný Tolkienův původní text, který byl častokrát spíše temný a drsný.
V každém případě, přestože podřadný vzhledem ke knize, THE LORD OF THE RINGS je docela zajímavý a poněkud originální pokus o přenesení literárního mistrovského díla na TV obrazovky. I když spíše selhal jako ojedinělá filmová zábava, slouží svému účelu tím, že vzbuzuje dostatečný zájem u diváků, aby víc zatoužili po Tolkienovi, jak na papíře, tak v kině.
Recenze napsaná 19. dubna 1998.
HODNOCENÍ: 6/10 (++)
--
Drax
Fido: 2:381/100E-Mail: dragan.antulov@st.tel.hr dragan.antulov@altbbs.fido.hrPokud vás zajímá obsazení, režie atd. máte je mít:
Originální název: The Lord of the Rings Natočeno: 1978 Minutáž: 134 min. Distribuce: United Artists (v USA) Režie: Ralph Bakshi Obsazení: Aragorn ...... John Hurt Bilbo ........ Norman Bird Boromir ...... Michael Graham Cox Elrond ....... André Morell Frodo ........ Christopher Guard Galadriel .... Annette Crosbie Gandalf ...... William Squire Gimli ........ David Buck Glum ......... Peter Woodthorpe Hostinský .... Alan Tilvern Legolas ...... Anthony Daniels Pippin ....... Dominic Gould Sam .......... Michael Scholes Saruman ...... Fraser Kerr Smíšek ....... Simon Chandler Stromovous ... John Westbrook Král Theoden . Phillip Stone Napsali: Peter Beagle Chris Conkling JRR Tolkien (předloha - rom. Společenstvo Prstenu, Dvě věže) Hudba: Paul Kont Leonard Rosenman Produkce: Nancy Zaentz (asistent) Saul Zaentz
Nakonec jsem si nechal malou perličku - nasamplovaný hlas Gandalfa z tohoto filmu, jak čte nápis na Prstenu. Soubor je ve formátu RealAudio, ale pokud bude mít někdo zájem, můžu mu ho poslat jako WAV.
poslední změna: 9. září, 1998
URL: https://members.tripod.com/~jrr_tolkien/index.html