FINANDWEN

V těch dobách o nichž zpívám Dřív než procitl Stín V Imladris každý skřivan Přilétal na můj klín A já mu šeptal sladce Tam v květech letních dní O neskonalé lásce Co choval jsem jen k Ní K mé kněžně trpytných nocí Kdy hvězdy bděly jen Spoutala me svou mocí Zářivá Finandwen Pod korunami stromů Se vznášel její hlas Až k Elrondovu domu Kde rozplynul se zas Jen pro mě tehdy pěla Ta spousta něžných vět A její tvář se chvěla Jak v jarním vánku květ Pak dal jsem sbohem ráji V němž léčil jsem svůj žal A v rodícím se máji Jsem před Ní mlčky stál Jen jediné dvě slzy Zkropily hvězdnou líc A co mě dodnes mrzí Že nerekl jsem nic Jak dlouhý plný trýzně Byl každý další rok Směs touhy věčné žízně A dravý žalů tok Mé srdce bylo u Ní Když uléhal jsem v tmách Já myslel na tu vůni A opouštěl mě strach Tak prešly celé věky Já marně hledal klid Však z břehů Velké řeky Už zmizel Hvězdný lid Rval jsem si žalem vlasy A volal po právu Když odplouvaly lodě Tam - z Šedých přístavů Pak noc co noc se nesl Tmou dlouhý táhlý sten Já na kolena klesl A volal Finandwen

Zpět na předchozí stránku

Jeremiův
Jirka 'Jeremius' Wetter, jeremius@usa.net

poslední změna: 19. srpen 1999

URL: https://members.tripod.com/~jrr_tolkien/index.html