Menu
Básně z knihy "Návrat krále"

Kniha Pátá
Slova Malbetha VěštceKapitola 2Strana 44
Žalozpěv pro ThéodenaKapitola 3Strana 65
Při Théodenově smrtiKapitola 6Strana 103
Eomerova píseňKapitola 6Strana 106
AthelasKapitola 8Strana 122
Píseň o zelených polích LebenninuKapitola 9Strana 132
Kniha Šestá
Samova píseň ve skřetí věžiKapitola 1Strana 161
Chvála půlčíkůmKapitola 4Strana 204
Legolasova píseň o MořiKapitola 4Strana 207
Orlí píseňKapitola 5Strana 212
Théodenova pohřební píseňKapitola 6Strana 224
Stará pochodová píseň, verze 3Kapitola 6Strana 234
Stará pochodová píseň, verze 4Kapitola 9Strana 272
Elbereth Gilthoniel, v. 4Kapitola 9Strana 273

     Slova Malbetha Věštce
     Na zemí leží dlouhý stín,
     na západ vztahuje temná křídla.
     Věž otřásá se; k hrobům králů
     blíží se osud. Mrtví procitají;
     vždyť přišla hodina pro věrolomné;
     u kamene Erech znovu budou stát
     a z hor uslyší troubení rohu.
     Čí roh to bude? Kdo je povolá
     z šerého soumraku, zapomenutý národ?
     Dědic toho, kterému přísahali.
     Ze Severu přijde, nouzí hnán:
     on projde dveřmi Stezek Mrtvých.
Zpět
     Žalozpěv pro Théodena
     Ze Šeré Brázdy za šerého jitra
     s tvrdými muži Thengelův jel syn.
     Do Edorasu dojel, dlouhověké síně,
     záštity Marky, zahalené mhou;
     trámoví zlaté temnotou se krylo.
     Sbohem dal svému svobodnému lidu,
     krbu i křeslu, kolébce též králů,
     kde dlouho dlel, než světlo zemdlelo.
     Vpřed vyjel král, strach v patách kráčel.
     Vedl ho osud, věrností se skvěl;
     přísahu složil, slavně splnil pak.
     Vpřed vyjel Théoden. V noci jel i ve dne,
     pět nocí na východ nes' národ kůň;
     to Eorlovce úvalem a úžlabinou,
     šest tisíc oštěpů šlo k zemi Sluneční,
     k mocnému Mundburgu pod Mindolluinou,
     kde město Mořských králů klesá
     ohněm a nepřáteli obklíčeno nyní.
     Sudba jim dala spěch, soumrak je stínil,
     jezdce i koně; jejich kopyta
     potuchla v tichu, píseň praví nám.
Zpět
     Při Théodenově smrti
     Přemozte pláč! Mocný byl ten padlý
     a pěkný konec měl. Mohylu nakupíme
     a potom budou plakat ženy. Nás volá válka!
Zpět
     Eomerova píseň
     Z pochyb a tísně tmou do jitra jel jsem;
     Zpíval jste slunci, zasvítil se meč.
     Do konce naděje jsem dojel, a teď do skonání
     zlobou a zhoubou do zatmění dne!
Zpět
     Athelas
     Když vane černý dech,
     smrt stojí na schodech
       a paprsek dne zhasí,
     přijď, athelasi! Přijď, athelasi!
       Život v umírání
       na králově dlani!
Zpět
     Píseň o zelených polích Lebenninu
     Stříbrně plynou potůčky z Celosu k Erui
     v zelených pláních Lebenninu!
     Vysoká tam roste tráva. Ve větru od moří
     lilie bílé se kývají
     a chvějí se zlaté zvonky mallosu a alfirinu
     na zelených pláních Lebenninu
     ve větru od moří!
Zpět
     Samova píseň ve skřetí věži
     V západních krajích pod sluncem
     květy se zjara otvírají,
     vyraší strom, říčka poteče,
     veselé pěnkavy zazpívají.
     Třeba je tam noc bez mráčků
     a hvězda na buku se houpá,
     z drahokamů má houpačku
     a vlasy stromu stříbrem koupá.

     I když má cesta končí tady
     a ležím pohřben v černé tmě,
     za horami a temnými hrady
     vždycky se slunce usměje.
     Ze stínu vstane, nebem jde,
     hvězdy se po obloze točí;
     já neřeknu, že skončil den,
     a s hvězdami se nerozloučím.
Zpět
     Chvála půlčíkům
     Ať žijí půlčíci! Chvalme je velikou chválou!
     Cuio i Pheriain anann! Aglar'ni Pheriannath!
     Chvalme je velikou chválou, Froda i Samvěda!
     Daur a Berhael, Conin en Annun! Eglerio!
     Chvalme je!
     Eglerio!
     A laita te, laita te! Andave laituvalmet!
     Chvalme je!
     Cormacolindor, a laita tarienna!
     Chvalme je! Ty, kteří nesli prsten, chvalme je velikou chválou!
Zpět
     Legolasova píseň o Moři
     K Moři, ach k Moři! Bílý racek křičí,
     vítr tam věje, pěna se tam tříští.
     Na západ, na západ rudé slunce sedá.
     Slyšíš to volání, lodičko má šedá,
     hlas mého lidu, jenž za Moře odplouvá?
     Odjedu od lesa, který mě odchoval;
     dny naše končí a roky už zmírají.
     Přes širé vody sám odpluji potají.
     Vlny se lámou o dlouhý břeh Poslední:
     Ztracený ostrov tam zpívá, ach, pohlédni!
     Eressëa, Elfie, člověk ji nenajde.
     Tam listí nepadá, tam lid můj nezajde!
Zpět
     Orlí píseň
     Zpívejte, lidé věže Anor,
     vždyť Sauronova říše navždy padla
       a Temná věž je  svržena.

     Zpívejte, radujte se, lidé Strážní věže,
     vaše stráž marná nebyla
     a Černá brána v troskách leží
     a prošel jí váš král.
       Je vítěz.

     Zpívejte, tešte se, všechny Západu děti,
     váš král zas přijde, přichází
     a bude bydlet mezi vámi
       po všechny dny vašich životů.

     Strom, který uschl, obnoví se,
     vysoko jej sám zasadí
       a Městu bude požehnáno.

     Zpívejte, všichni lidé!
Zpět
     Théodenova pohřební píseň
     Ze tmy a tísně tmou do jitra jel,
     slunci on zpíval, zasvítil se meč.
     Naději vzkřísil, v naději skončil;
     nad smrtí, strachem, nad sudbou sám stoupá
     ze žalu života na výšiny slávy.
Zpět
     Stará pochodová píseň, v. 3
     Cesta jde pořád dál a dál,
     kupředu, pryč jde od mých vrat.
     Daleko už mi utekla
     a já bych raději šel spát.
     Ať jiní jdou tou dlouhou cestou
     na nová, vlastní putování;
     mě nohy do hostince nesou,
     kde čeká dlouhé klidné spaní.
Zpět
     Stará pochodová píseň, v. 4
     Za rohem třeba připravená
     je zlatá brána otevřená;
     a třeba jsem ji často míjel,
     přišel den, abych před ni přijel,
     a dám se skrytou pěšinou
     tam za sluncem a za lunou.
Zpět
     Elbereth Gilthoniel, v. 4
     A! Elbereth Gilthoniel!
     silivren penna miriel
     o menel aglar elenath,
     Gilthoniel, A! Elbereth!
     Kdo hvězdy zářit uviděl
     v Západních mořích, vzpomíná,
     ač daleká je otčina.
Zpět

Zpět na předchozí stránku


Jeremiův Tolkien
přepsal Jirka Wetter, jeremius@usa.net

poslední změna: 3. únor, 1998

URL: https://members.tripod.com/~jrr_tolkien/index.html