Hobiti se od roku 1601 Třetího věku usadili v Kraji. Tato země se rozkládala mezi řekou Brandyvínou a Dalekými vrchy.
Samotný Kraj se dělil na čtyři čtvrtiny: Západní, Východní, Severní a Jižní. Hobiti tyto čtvrtiny nazývali čtvrtky. Čtvrtky se dále dělily na další rodová území, jako bylo například Bralsko. Vně čtvrtek byla Východní marka - Rádovsko a Západní Marka, která ke Kraji patří od roku 1462 k. l..
Kraj něměl žádného oficiálního panovníka či vládu. Věřili v prastarou tradici Velkého krále z Fornostu*. Starobylému králi také připisovali veškeré základní zákony, které obvykle sami dodržovali, protože říkali, že tyto pravidla jsou jak starobylá, tak spravedlivá. Bralové sice měli titul vladyky, ale vladyctví se stávalo čestnou hodností. Jediný opravdový činitel, který v Kraji byl, byl starosta Velké Kopaniny (Kraje). Starosta byl volen na sedm let na svobodném trhu na Bílých vrších o radostninách**. Mezi povinnosti, které ke starostování patřily, byla předsedání na častých hostinách, pořádaných o krajových svátcích a úřad poštmistra a Prvního krajníka.
V Kraji existovaly jen dva úřady: poslíčkovská služba, kterou řídil starosta a Stráž. Stráží byli mysleni Krajníci. Krajníci byli hobití strážníci, kteří však většinou "honili zaběhlý dobytek než lidi". Krajníci se také zabývali činností obchození hranic. Poslíčkové byli početnější a velmi zaměstnání, protože jen málo hobitů neumělo číst a psát a hobiti měli ve zvyku neustále psát svým přátelům a příbuzným.* Fornost (Severka) , bylo v době hobitů bezmála tisíc let v troskách.
** Radostiny = Slunovrat.
poslední změna: 25. březen, 1998
URL: https://members.tripod.com/~jrr_tolkien/index.html