Númenorský den

V tomto příspěvku se v jednotlivých bodech dozvíte o tom jak se na Númenoru žilo.

Númenorojci byli především velkými mořeplavci. Byli to však elfové ze Středozemě, kteří přivezli Númenorejce na Númenor. Poté se většina lodí vrátila zpět. Určitou dobu trvalo, než si Númenorejci odvážili plout do hlubokých vod. Jako první doplul zpět do Středozemě Vëantur, kapitán králových lodí za panování Tar-Elendila. Jeho loď Entulessë (Návrat) se dostala do Středozemě a na podzim následující roku (loď vyplula na jaře) se dostala zpět domů. Od té doby byli plavby Númenorejců do Středozemě časté.

S tím souviselo také to, že Númenorejci byli dobří řemeslníci, jenž si své dovednosti přivezli již ze Středozemě. Mnoho vědomostí získali také od Eldar. Na Númenoru byly ušlechtilé kovy vzácnými. Sebou si přivezli mnoho zlata, stříbra a drahokamů. Drahé kovy velmi milovali a právě tato láska v nich probudila zištnost v dobách, kdy na ně padl Stín. Mnohé kovy, však na Númenoru našli a tak se z nich stali nejzručnější řemeslníci ze všech lidí. Númenorejští zbrojíři získali dovednosti a učenosti Noldor a získali tak velkou zručnost při kování mečů, čepelí, sekyr, nožů a hrotů kopí. Král a většina výše postavených Númenorejců vlastnila meč, který se dědil z otce na syna. Nový meč se ukoval pro dědice trůnu a byl mu předáván v den, kdy mu bly udělen titul. V mírových dobách však byli hlavním sportem mezi Númenorejci střelba z luku, ať "pěšky", tak i na koni. V pozdějších válkách vzbuzovaly luky a zbraně Númenorejců mezi nepřáteli oprávněný strach (O tom se mohli také přesvědčit hobiti, které v Pánu prstenů očaroval mohylový duch. Když ho Tom Bombaldil vyhnal, vzali si hobiti překrásné zbraně, které měli tu vlastnost, že když byli blízko skřeti, svítili matně modrým světlem). Númenorejští řemeslníci byli zruční také ve výrobě běžnýcj nástrojů a nářadí, kterého vyráběli nejvíce.

Númenorejci si velmi libovali v jízdě na koni. A proto putovali z místa na místo většinou koňmo. Své koně milovali, dopřávali jim výborného ustájení a říká se, že v připadě potřeby je dokázali přivolat jen myšlenkou.

Mezi náboženské svátky patřilo Erukyermë v prních dnech jara, Erulaitalë uprostřed léta a Eruhantalë na konci podzimu. V těchto dobách vyšel král  na horu Menetalrmu, Nebeský pilíř následovaný velkou sešlostí lidí. A v těch dnech tam pronášel modlitbu. V jiný čas zde nesměl nikdo promluvit ani slovo. Jestliže se někdo blížil k vrcholu, objevila se tam ihned tři orlové a usedli na tři skály blízko západního kraje. Ve svátečných dnech však vznášeli na obloze. Říkalo se jim Svědkové Mänweho a lidé věřili, že se Mänwe posílá z Amanu, aby drželi stráž nad Svatou horou a celou zemí.