|
|
|
Zprávy o ostrově Númenor jsou vyvozeny z map a jednoduchých popisů, které se dochovaly u gondorských králů.
Země Númenor se podobala pěticípé hvězdě. Jeho střední část měřila asi 250 mil od severu k jihu, od východu k západu. Vybíhalo z něj pět ostrovních výběžků. Tyto výběžky se považovaly se samostatné kraje a jmenovaly se Forostar (Severní země), Andustar (Západní země), Hyarnustar (Jihozápadní země), Hyarrostar (Jihozápadní země) a Orrostar (Východní země). Střední část se jmenovala Mittalmar (Vnitrozemí). Celá země Númenor vypadala jako kdyby by byla vytlačena zpod moře a svažovala se k jihu a východu a téměř všude byly na pobřeží obrovské útesy.
Neměl žádné pobřeží, jen část území kolem Rómenny a ústí jejího zálivu. Tato část Mittalmaru byla od ostatku oddělena a nazývala se Arrandor - Králova země. V Arandoru byl přístav Rómenna, Meneltarma a Armelos, Město králů. Arandor byl nejlidnatější kraj Númenoru. Mittalmar byla travnatá krajina s nízkými pahorky a měl větší nadmořskou výšku než ostatní kraje Númenoru. Ve středu Mittalmaru se nacházela vysoká hora Meneltarma, Nebeský pilíř, zasvěcená uctívání Eru Ilúvatara. Základny Meneltarmy se mírně svažovala do okolní pláně, ale po způsobu kořenů natahovala pět dlouhých nízkých hřbetů směrem k pěti výběžkům země. Říkalo se jim Tarmasundar - Kořeny pilíře. Mezi JV a JZ hřbetem vytvářela země měkké údolí, které se nazývalo Noirinam, Údolí hrobek, poněvadž uprostřed ve skále byli vytesáni hrobky králů a královen Númenoru. Avšak z největší části byl Mittalmar pastevecký kraj.
Byl to kraj v severní části skalnatý, kde rostly vysoké jedlové lesy. V západní části byly hluboky do pevniny zeřezány tři malé zátoky. Nejsevernější zátoka se zovala Andúnië (Západ slunce). V této zátoce se nacházel přístav a město Andúnië. Jižní části Andustaru byli úrodné a na náhorní plošině rostly březové a bukové lesy a v údolích lesy dubové a jilmové. Mezi výběžky Andustarem a Hyarnustarem byl velký záliv pojmenovaný Eladanna, poněvadž byl obracen směrem k Eresseëy. Uprostřed zálivu Eldana byl nejkrásnější z númenorských přístavů - Zelený Eldalondë, kde v těch dobách připlovali lodě Eladar z Eressëy. Všude kolem tohoto místa rostly stálezelenné stromy (oilairë, lairelossë, nessamelda, vardarianna, yavannamírë aj.), které Eldar přivezli ze Západu. Tyto stromy na východ od Númenoru téměř nekvetly. Krajina byla to těchto stromech provoněná, a proto se jí říkalo Nísimaldar, Vonné stromoví. V Eldalondë se do moře vlévala řeka Nunduinë a během svého toku vytvářila blízko moře jezero Nísinen.
Byl to nejméně úrodný kraj Númenoru. Kamenitý a jen na západních úbočích byly jedlové a modřínové lesy. Smětem k Severnímu mysu se země zvedala do skalnaté vysočiny. Z moře tam strmě čněl pod obrovskými útesy veliký Sorontil, který byl sídlem mnoha orlů. V těchto místech postavil Tar-Meneldur vysokou věž na pozorování hvězd.
Byl ve své západní části horantý a na západním a jižním pobřezí byly velké útesy. Avšak na východě byly velké a úrodné vinice. Výběžky mezi Hyarnustarem a Hyarrostarem byli roztažené daleko od sebe. Uprostřed mezi výběžky ústila do moře řeka Siril, největší řeka Númenoru, která pramenila pod horou Meneltarmou. Při jejím ústí do moře byla rozsáhlá delta s mnoha bažinami a rákosinami. Mezi obyvatele této části Númenoru byli hlavně rybáři. Největší vesnice rybářů u ústí sirilu se jmenovala Nindamos.
Na tomto ostrově rostlo nejvíce stromů na Númenoru. Rostl zde i laurinquë, strom, který dostal jméno kvůli dlouhým hroznů žlutých kvítků. Někteří z Númenorojců věřili, že pochází z Laurelinu, valinorského Zlatého stromu, ale nebyla to pravda. Na tomto výběžku byli také lesy, které se využívali ke stavbě lodí.
Orostar patřil mezi chladnější oblasti Númenoru. Před studeným severozápadním větrem ho však chránila vysočina, která se zvedala na konci výběžku a ve vnitrozemí. Pěstovalo se zde nejvíce obilí.
Napsal Michal Rohovský, mi.r@post.cz
poslední změna: 4. listopad, 1998
URL: https://members.tripod.com/~jrr_tolkien/index.html