Alternativa'99


Z letošní pražské Alternativy jsem viděl celkem 3 koncerty. Obě části tzv. Malé alternativy, což je soutěžní přehlídka amatérských kapel, a velký mezinárodní koncert v divadle Archa

Na Malé alternativě, která se odehrávala v klubu Delta, se představilo celkem deset /neb jedenáctá nedojela/ kapel různé úrovně. První koncert /27.11.99/ zahájil dobře známý soubor Chorchestr a předvedl svou taneční směsici jazzu, rocku a funky. Bohužel prý /sám jsem jejich koncert prosral a přišel pozdě, tagže tohle vím jen z doslechu/ nezvládli nadšení a snažili se přehrát celý svůj jinak úctyhodně obsáhlý repertoár a vůbec se chovali nekolegiálně vůči ostatním: byl zkrátka problém dostat je z pódia.

Po Chorchestru vystoupily dvě holky /zaboha si nevzpomenu, jak se jmenovaly, speciální název tělesa neměly/ a hrály trochu akademicky působící, ale rozhodně zajímavé skladby v obsazení klavír a zpěv. Stylově to byl stylový jazz.

Potom se ujaly slova dvě kapely, které mi trochu splývají. První se jmenovala Postižená oblast a na xeroxované své propagační materiále se prezentuje citací ze Stopařova průvodce jakožto největší randál vůbec. Začátek se mi celkem líbil, pak jsem ale nabyl dojmu, že se prostě snaží být jako MCh band. Ta další se ménuje ušnevimjak a snaží se zase být jako Dunaj, akorát hlavní okalista se snaží být jako Majkl Žeksn.

A na závěr prvního volume vystoupili brněnští Mushy Muxx. Kurva, to byl nářez. M.M. značně přitvrdili a přizvali do kapely samply a elektronické zvuky pouštěné z minidisku. Kapela působila profesiálně a přes handicap nemoci druhého kytaristy zahrála výborně. Zpěvák skákal po pódiu jako šílenec a vůbec celé vystoupení působilo jako závan čerstvého větru mezi hnijící alternativní zatuchliny.

Druhý koncert v neděli po té sobotě první den měl dle mojeho mínění větší koule předznamenané závěrem sobotního koncertu. Zahájil folkově - jazzovo - rockový Jan Karko Band, v němž byla dominantním nástrojem tahací harmonika. Zajímavé vystoupení prozrazovalo inspiraci Koubkem a, gdoví, snad i Jimem Czertem.

Ptomo hrál Čvachtavý lachtan z Brna, říkal píčoviny a žral na pódiu CD-ROM s propagačním screensaverem kterési firmy na mobilní telefony.

Und dann 3 trochu si podobné skupiny: D. I. Lebedung, Zlá žena a ta poslední mi opět vypadla, pamatuji si, že hráli v zajímavém obsazení dvou baskytaristů a bubeníka. Zlá žena naproti tomu hrála úplně bez bubeníka, Lebedungové zase bubnovali na různá polena a bezové špalky. Všechny tyo kapely by se daly označit jako typicky česky alternativní, se vším dobrým i špatným, co toto přináší. Myslím si, že všechny tři stály za poslech.

No, abych to neprotahoval, kupodivu nevyhráli Mushy Muxx, ale Čvachtavý lachtan a ty dvě holky z předchozího dne. Tyto dva soubory tedy dostaly možnost zahrát si na velkém koncerty v Arše.

A zahrály. Nejdříf jazzmanky hrály asi 20 minut a pak Čvachtavý lachtan asi 35 minut. Další v pořadí vystoupil matador české alternativy Mikoláš Chadima se svou MCh Bandou, Jejich koncert, přes dokonalý zvuk a technicky skvěle zvládnutou hru, mě trochu zklamal. už to holt ňák nemá tu sílu, jako když Chadima před pár lety zařval "Gib Acht!", až hlasivky lítaly do publika /jak jsem to poprvé viděl ještě v Třebíči/. Jinak se Mikolášovi nedá upřít snaha o modernost - k čistému zvuku se spoustou kláves přidává v poslední době i elektronické bicí ze sequenceru.

Koncert začal gradovat vystoupením britského triphopového dua Space Heads. Instrumentální, klidná, ale přesto energická hudba stála na basové lince ze syntetizátoru. Bubeník do toho s úžasnou přesností drtil rytmy, které by každej normální člověk dneska dělal na počítači - on stíhal čistě akusticky. Melodii a harmonii obstarával trumpetista, který díky mirkoportu, sampleru, synťáku a spoustě další elektroniky povýšil na plně polyfonní inštrument. Tedy, popík, ale opravdu dobrý.

Do poslední skupiny večera, nizozemských Palinckxs /doufám, že to píšu správně/, jsem se zamiloval. Takovej bordel jsem totiž nad ještě neslyšel. Oni si tam dělali, co chtěli! Hudební dada! basák hrála na akustickej kontrabas velkej jak psí budka a byl neuvěřitelně namakanej /pravděpodobně nejlepší basák, jakýho jsem gdy naživo slyšel/, zpěvák zhusta užíval sampleru zabudovaného do jakéhosi kufříku na panenky nebo co, dělal pazvuky, strkal si hnáty do huby a zpíval různými jazyky písně o tučňácích a koloběžkách. Bubeník s potetovanými pažemi hrál divoké rytmy a kytarista, u něhož pro vlasy nebylo poznat, kde má obličej, byl evidentně nervózní, neměl-li mezi strunami svého nástroje zastrčený alespoň pruh papíru, častěji však pravítko či co nebo dokonce kus prkna, hrál na kytaru hřebenem, vibrátorem a vůbec se dopouštěl hovadností. Opravdu nevšední zážitek, doufám, že seženu CDčko!

Po koncertě jsem šel na jam session do klubu Skanzen. Šli tam i Palinckxs a různý muzikanti, kapely se tam trochu míchaly a bylo to dobrý. Zůstal jsem tam, až skoro všichni odešli, o půl šesté říkal barman, abych taky odešel, tak jsem šel pomalu na nádraží...

Swettr

Speciální report připravil Swettr - jinak člen skupiny Čvachtavý lachtan.