Globální kapitalismus - naděje či hrozba pro lidstvo?
I.     Úvod
        Lidská civilizace prožívá na přelomu 20. a 21. století v ekonomickém a
společenském systému zvaném kapitalismus přechodnou fázi svých dějin, která se vyznačuje:
a) zánikem bipolárního světa, existencí pouze jedné supervelmoci
b) expanzí informačních technologií,
c) růstem vlivu nadnárodních hospodářských koncernů a zároveň klesajícím vlivem jednotlivých
států a jejich výkonných orgánů, soustředění stále většího podílu světového bohatství do rukou
stále menšího počtu lidí
d) postupným nahrazováním národních kultur vznikající globální multikulturní společností,
e) růstem ekologických problémů, rozvojem ekologie, jako zastřešující (globální) vědy.
        Tato nová fáze kapitalismu je charakterizována pojmem globalizace.
Já ji budu označovat termínem globální kapitalismus.
        Faktory, které způsobily současný charakter lidské civilizace na Zemi
můžeme rozdělit do dvou skupin:
1) primární faktory plynoucí z podstaty kapitalismu - tzv. systémové faktory
2) sekundární faktory plynoucí z vývoje kapitalismu - tzv. technologické faktory
II.     Systémové faktory
        Základním předpokladem v kapitalistickém systému je snaha a úsilí
jednotlivce o maximální rozvoj své individuality, především v ekonomické sféře. Tato snaha má
být prospěšná ostatním jednotlivcům a hybnou silou celého systému. Na rozdíl od různých forem
socialismu je liberální kapitalismus založen na přirozenosti člověka a jeho genetickým vlohám
pro život v přírodě (sociální darwinismus).
        Hlavní systémovou chybou kapitalismu, která způsobuje růst ekologických
problémů v současnosti a podle některých odborných prognóz i budoucí kolaps naší civilizace,
je podcenění faktoru prostředí. Kapitalismus založený na výše zmíněné filosofii vede k tomu, že
naše populace roste exponenciálně a průměrná spotřeba na počet obyvatel je rovněž exponenciálně
rostoucí, ale naše planeta, zatím nenahraditelné prostředí pro život naší civilizace, neroste,
nýbrž je stále konstantní. Z toho vyplývá, že kapitalistický systém (pokud prostředí neroste
alespoň stejně rychle jako celková populace a průměrná spotřeba) je systémem trvale neudržitelným.
III.     Technologické faktory
        Kapitalismus, podobně jako feudalismus, prošel a prochází třemi základními
fázemi.
1) Raný kapitalismus (volný kapitalismus)
Vznikl průmyslovou revolucí v polovině 18. století a vyprofiloval se během 19. a na počátku 20.
století. Jako ekonomický systém vznikl na základě klasického (monetárního) ekonomického myšlení
Adama Smithe a ostatních liberálních filosofů a ekonomů. Je charakteristický neregulovanou
tržní ekonomikou. V druhé polovině vedl k rostoucímu vlivu dělnického hnutí na základě učení
Karla Marxe, odborových organizací a později levicových stran. Svou divokostí směřoval k
imperializaci světového hospodářství, celosvětové hospodářské krizi ve 30. letech 20. století
a k dočasnému vítězství totalitních forem společenského systému (fašismus, bolševický socialismus)
a s ním spojeným centrálně plánovaným hospodářstvím.
2) Vrcholný kapitalismus (státní kapitalismus)
Vznikl po 2. světové válce na základě ekonomického myšlení Johna Maynarda Keynese zvaném keynesiánství.
Ekonomický model je označován jako sociálně tržní ekonomika (hospodářství) a především v evropském
pojetí využívá v sociálně ekonomické oblasti koncepce sociálního státu (welfare state). Jeho účelem
bylo zabránění vítězství totality v západních zemích a její ekonomická porážka, což se podařilo. V
polovině 70. let došlo k tzv. krizi sociálního státu a postupnému přechodu k nové fázi kapitalismu.
3) Pozdní kapitalismus (globální kapitalismus)
Vzniká v současné době na základě podmínek zmíněných v úvodu, souhrnně nazvaných procesem globalizace.
IV.     Možné řešení - evoluční cesta k trvale udržitelnému systému
        Jestliže bude vývoj globální lidské civilizace pokračovat v současném trendu,
může dojít v časovém horizontu 30 - 80 let k celkovému kolapsu. Důkladná analýza stavu a prognóza
vývoje světové civilizace je popsána v knize manželů Meadowsových Beyond the Limits (Překročení mezí).
Problematikou přežití lidstva se zabývá i Albert Gore v knize Earth in the Balance (Země na misce
vah).
        Zmíněnému kolapsu se dá zabránit systémovými opatřeními a politickým programem,
pomocí kterého lze kapitalismus evolučně vyvinout v nový systém s ekonomikou trvale udržitelného
růstu (s tzv. ekologickou ekonomikou).
Program transformace současného systému v systém trvale udržitelného růstu:
- Přechod od klasické demokracie k demokracii participativní - moderní individualismus vzniklý
na základě rozvoje informací implikuje rostoucí význam prvků přímé demokracie.
- Radikální střed - orientace na střední vrstvy a postupné směřování k beztřídní společnosti,
centralizace politického myšlení.
- Plné začlenění ekologie jako globální vědy do politiky, ekologie základem politického myšlení a strategie.
- Stav a řešení problému životního prostředí součástí globálního informačního systému, svobodný přístup
k těmto informacím, na základě ochrany životního prostředí pokračování v rozvoji informačních technologií.
- Globální Marshallův plán (podle návrhu Alberta Gora) - ekonomický program přechodu k ekologické
ekomonice, využití ekonomických prostředků mezinárodních institucí (OSN, Světová banka, MMF) a vyspělých
států (zejména USA a státy EU) pro státní nebo regionální vlády.
- Globální populační politika - prostředky zejména pro tzv. "země třetího světa" na rozvoj ekonomiky,
vzdělání, zdravotní péče za účelem zastavení populační expanze v těchto státech, případné odpuštění
pohledávek vůči vyspělým státům ("příroda za dluhy")
- Daňové zvýhodnění nových, efektivních technologií, investice do jejich výzkumu a rozvoje
- Zahrnutí ztrát nebo přínosů pro životní prostředí do všech makroekonomických veličin
- Investice a daňová zvýhodnění pro firmy, které podnikají ekologicky a naopak daňová znevýhodnění
těch firem, které se podílejí na destrukci životního prostředí
- Stanovení mezinárodní úmluvou emisních limitů ekologicky škodlivých látek, případně limitů čerpání
obnovitelných i neobnovitelných zdrojů pro jednotlivé státy vzhledem k počtu obyvatel, vytvořit trh pro
obchod s těmito právy mezi zeměmi, které jich budou potřebovat více, a zeměmi, které jich budou mít nadbytek
- Zahrnutí do výše zmíněné globální informační sítě seznamu výrobků šetrných k životnímu prostředí a
zveřejnění na jedné straně firem, které podnikají ekologicky, a na druhé straně firem, které svou činností
přispívají k ničení životního prostředí
- Investice do lokálních, regionálních a státních ekologických politik