Otevreny dopis Zdenka Slaniny Helene Illnerove

Za uplnku psany otevreny dopis pani Profesorce Helene Illnerove, nejvysse postavene vedkyni v cele historii cesko-moravsko-slezske vedy.

Psano v destovem pralese o uplnku 28. 7. 1999

Vazena pani Profesorko Illnerova,

jsem jeden ze tech tri hlavnich pachatelu, kteri zpusobili, ze jste nemohla jet domu na kole vlahym podvecerem, etc., nybrz az v noci a az metrem, etc. A nastojte -- ja se za to neomlouvam, nybrz mam za to, ze toto take patri k uradu mistopredsedkyne/-dy Akademie ved. Z me pohledu (vide infra) totiz ta Vase cesta metrem povstala meritorne z toho, ze V ROCE 1988 NYNEJSI PREDSEDA AV CR DORUCIL TEHDEJSI MOCI MOU INTIMNI KORESPONDENCI, jak popsano zde: https://members.tripod.com/gamma_photon/zs.html a literarne vytribeneji zde: https://members.tripod.com/gamma_photon/mc.html. Zacneme vsak necim zajimavejsim, aby ctenari Neviditelneho Psa nespadli hned do necek se spinavym akademickym pradlem.

Mile slecny, damy a panove,

Zdravim Vas z divokeho vnitrozemi tropickeho destoveho pralesa, kterym se prave za pomoci macet prosekavam. Jak patri v Cechach k novodobemu dobremu tonu, spolu s pozdravem hned tez vyjevuji, ze narozeniny slavim na kazdeho 21. srpna (no kidding), to aby mohl byt proveden tzv. CD test (Cibulkuv Detektor). V podminkach tropicke dzungle je me spojeni s internetem dosti omezene, probiha totiz tak, ze za uplnku (tropicke noci jsou, ach, tak tmave) si prosekam dzungli vertikalni tunel, neozbrojenym okem zastanicim nejblizsi satelit, a uprene se na nej zahledim. Jak znamo, vsude je chleba o dvou kurkach, a nekdy ani ten ne, a tak teto me intelektualni aktivite prilis nepreji povestne zadostive tichomorske krasky, ktere mi dopravaji jen kratkeho spojeni. Tedy strucne a primo k jadru pudla:

Vazena pani Profesorko Illnerova,

Nakoukl jsem do Vaseho textu "Blato hazene na Akademii ved CR" zverejnenem v Neviditelnem psu 22.7.1999: http://pes.eunet.cz/ascii/cgi-bin/rb_getpriloha.pl?ostatni/politika/1999/07/22/priloha19990722ast1 ve kterem mi venujete jistou jeho cast zpusobem, ktery povazuji pro ctenare za dosti zavadejici. Zacneme cirym omylem. Pisete: "... clanek Curriculum vitae -- cadriculum morti, podepsany Rostou Hedvickem, zdalo se mi, ze velmi dobre rozeznavam rukopis dr. Slaniny". Tak toto pattern recognition meho virtualniho rukopisu je chybne. S jistou tvrdim, ze nejsem Rostislav Hedvicek, byt jsem ho nikdy nevidel a neznam ho. Ale nahlednete na jeho www stranku: http://www.cyberstreet.com/users/~naafetee/75201.htm a myslim, ze pise dobre a vtipne; ja bohuzel tak kaligraficky psat neumim. Ale at tak ci onak, toto je zcela irelevantni pro jadro pudla, kterym je fakt, ze V ROCE 1988 NYNEJSI PREDSEDA AV CR DORUCIL TEHDEJSI MOCI MOU INTIMNI KORESPONDENCI. Dale chci intimovat, ze ani Vas jsem nikdy nevidel, a opacne z toho dedukuji, ze jste ani Vy mne nikdy nevidela. Chtel bych Vas proto ujistit, ze netrpim, ani jsem nikdy netrpel, zadnymi psychologickymi, psychiatrickymi ci sexuologickymi problemy, a mam taktez za jiste, ze je zcela irelevantni pro jadro pudla, ze o techto neexistujiciho problemech cloveka, ktereho jste v zivote nevidela, presto umele spekulujete. Pouzivate tez newspeakovy obrat 'velice nizkeho zivotniho citeni', kteremu pro jeho vagnost proste nerozumim. Dale tvrdite, ze vylevam (pisemne) spinu na pana Profesora Zahradnika. To uz je slovo do pranice, a tak Vas chci verejnete pozadat, abyste zverejnila doslovne citace teto me domnele spiny, a to i s uvedenim dat a adresatu tech mych dopisu, kde k teto Vami tvrzene spine melo dojit. Za svou osobu jednoznacne tvrdim, ze co ja rikam o Profesoru Zahradnikovi je pravda a nic nez pravda. Ano, V ROCE 1988 NYNEJSI PREDSEDA AV CR DORUCIL TEHDEJSI MOCI MOU INTIMNI KORESPONDENCI. Ano, predseda AV CR ve velkem stylu vyhlasil objev Krakatenu, nejsilnejsi klasicke vybusiny vsech dob a vekuv, coz byl ciry trivialni ucebnicovy omyl, kterym znevazil duveryhodnost Akademie. Ano, jiz drive jsem korektne a diskretne opravil jine ucebnicove chyby jim vytvorene. Zavadejici je tez zpusob, jakym referujete o mem otevrenem dopisu Akademickemu snemu. Neni nic neprirozeneho na tom, ze se otevreny dopis distribuuje ve vice exemplarich. Neprirozene je, ze ani po peti letech na takovyto otevreny dopis, repredukovany zde (i s komentarem, o okolnostech jeho vzniku): https://members.tripod.com/gamma_photon/mc.html nedokazala Akademie odpoved. Kdyby odpovedela na prvou kopii, nebyla by jiste odeslana jeho kopie druha, kdyby odpovedela na 49., nebyla by jiste odeslana padesata. Tohle vsechno je Vam dobre znamo, a presto jasne nerikate, ze vsechny ty dopisy jsou o jednom a tom stejnem problemu, totiz ze: V ROCE 1988 NYNEJSI PREDSEDA AV CR DORUCIL TEHDEJSI MOCI MOU INTIMNI KORESPONDENCI. Ano, tento problem je neprijemny, ale je to dobre znamy fakt. Muj otevreny dopis obsahuje dousku, myslim dost pripadnou: "Ostatne soudim, ze ignorovani tohoto meho podnetu by ztezi prispelo k prohloubeni tolik potrebne duvery verejnosti v smysluplnost a reformovatelnost Akademie". Pokud by byla Akademie skutecne zreformovanou a ztransformovanou instituci, tak by hned v roce 1994 na muj otevrene dopis odpovedela. V danem pripade by to znamenalo potvrdit fakt, ze: V ROCE 1988 NYNEJSI PREDSEDA AV CR DORUCIL TEHDEJSI MOCI MOU INTIMNI KORESPONDENCI. Tot vse. Dodnes k tomu nedoslo. A ani Vas text o tomto skutecnem jadru pudla neobsahuje ani slovo. Ale abych byl fair, musim uznat, ze Vy jste uz nastoupila do rozjeteho vlaku, az ve chvili, kdy nekteri jeho strojvedouci z nej zase museli vystoupit, neb prisli o vudci list, neb nemohli predlozit negativni lustracni osvedceni prveho druhu (model Langosh, ci jinak). Dovedu pochopit, ze tito lide hrali fakt, ze V ROCE 1988 NYNEJSI PREDSEDA AV CR DORUCIL TEHDEJSI MOCI MOU INTIMNI KORESPONDENCI do outu, a ze mne pomahali dostat mimo ceske vedecke hriste. Ja bych to vzletnym basnickym primerem rekl asi takto -- kdyby to bylo mozny, tak uz jsem davno skoncil v sudu s betonem na dne Machova jezera -- jenze chytte kolibrika v tropickem pralese do sudu s betonem, ze, to Vam ten beton v tom horku driv zatvrdne, buhehe! Ovsem i v tomto pripade plati klasicke lemma, ze kazde prirovnani kulze, a skutecnost nekdy prekonava i nejbujnejsi fantasii (ale o tom az o nejakem pristim uplnku). Jak je Vam znamo, mel jsem kliku, a nemusel jsem nikdy prerusit vedeckou praci. Naopak, talentovani vedecti pracovnici jako Doc. Pancir ci Dr. Svrcek jsou dlouhodobe nezamestnani! Tvurci pracovniky Akademie lze rozdelit zhruba na tri tretiny. Prvni tretina jsou skutecne tvorivi lide, kteri vykazuji neco jako dobry evropsky standard, ty by se Akademie mela snazit udrzet za vsech okolnosti (po mem soudu, neco jako svetova extratrida neni v nasich pomerech vubec nikdo). Prostredni tretina jsou lide pracujici na slusne profesionalni urovni, i kdyz se zatim jen snazi tohoto dobreho evropskeho standardu dosahnout. A pak je v Akademii i ta treti, nejnizsi tretina. Doc. Pancir i Dr. Svrcek po mem soudu jasne patri do te nejvyssi, nejkvalitnejsi skupiny, do prvni ligy ceske vedy, nicmene jsou nezamestnani. To urcite neni normalni stav. A take si myslim, a asi bych to dokazal i nekde nalezt cerne na bilem, ze vedeni Akademie ma trvale usilovat o ziskani tech nejkvalitnejsich vedeckych kadru, ktere ziskat muze. Jak sama vite, neni dnes Akademie ve stavu, ze by skutecne talenty musela s politovanim odmitat. Vazena pani Profesorko Illnerova, jste nejvysse postavenou vedkyni v cele historii cesko-moravsko-slezske vedy. Chci Vas proto vyzvat, abyste napravila chyby a omyly minulosti a nabidla Doc. Panciri, Dr. Svrckovi i Dr. Mlikovskemu moznost v Akademii dal vedecky pracovat. Opak znamena neodpovedne plytvani tvurcim talentem, ktereho ceska veda urcite nema nazbyt. Proto Vas o ten logicky cin zadam, i kdyby jste kvuli tomu mel jet jeste jednou domu metrem.

Mile slecny, damy a panove,

V bujnem tropickem pralese mi jiz rychle zarusta muj macetou prosekany vertikalni virtualni komunikacni kanal, a tak se jiz zase musim vratit k plneni svych povinnosti uprostred dzungle v kruhu tropickych krasek. Holt, vsude je chleba o dvou kurkach, nekdy ani ten ne. Takze zase az o nejakem pristim uplnku.

V dokonale ucte,
Vas vzdy verny,
Zdenek Slanina
Sidonius -- kryci jmeno Sydonius
konspirativni email: mailto:nezabetonovatelny_kolibrik@usa.net

P.S.: Ted, kdyz si ten text ve svetle uplnku a Jizniho krize po sobe zbezne ctu, tak se mi vybavuje jedna scena nekdy z konce ledna 1989, jako vystrizena z Kunderova Zertu. To totiz byl ten slavny den, kdy na ustav dorazily delegace z OV, MV, a UV KSC, neb se konalo zaverecne preliceni s tim Slaninou, co si dopisoval s tim emigrantem, a emigrant, to je horsi nez kapitalista, jak vystizne rekl jeden z horlivych dobrovolnych vysetrovatelu, jmenovite tento: 

###   ###   300543   15165   Mikus      D
###   ###   300543    2355   Mikus      D
###   ###   300543    6301   Mikus      D
Spolu s nim sedeli za predsednickym stolem v peticlennem senatu jeste dva lide, kteri pozdeji neprojdou CD testem. Jeden z nich, totiz tento: 
###   ###   131225   11321   Elektrod   D
precetl obzalovaci spis, ktery ukoncil bizarnim nalezem, ze jsem se dopustil ohrozeni nerozborne jednoty a obranyschopnosti statu Varsavske smlouvy. V teto vynalezovosti za nim behem vysetrovani nezustaval pozadu ani treti clen senatu, dnes take k nalezeni v Cibulkove citacnim indexu (CCI), pravda bez kryciho jmena (uz jsem podal navrh panu ministru vnitra, aby mu kryci jmeno podle vlastni volby byla priznano v plnem rozsahu se zpetnou platnosti): 
###   ###   280326   15272              D
To D-ecko inv. c. 15272 me zase obvinilo z vyzrazeni utajovanych skutecnosti do ciziny -- to bylo to pouzivani derovace dernych stitku. (Nemyslete si, ze ten ustav byla nejaka obrezavatka, v CCI mu patri aspon 41 linek, nektere se pravda opakuji, jako treba Mikus, a krome D-ecek, mel i A-cka a T-ecka, a dokonce, horribile dictu, i jedno B-ecko!) Zastupci pracujiciho lidu vystupovali s predem pripravenymi vystoupenimi, ve kterych odsuzovali ruzne aspekty mne skudcovske cinnosti. Povstal i jeden verny sluzebnik syna tehdejsiho reditele ustavu a spravedlive se rozhorcil, jaky jsem odporny, kdyz si delam srandu ze samotneho, vsemi ostatnimi milovaneho, reditele ustavu. Servilnost toho vystoupeni byla zu moc, a tak jsem si neudrzel a v polovine vety jsem ho prerusil dosti hlasitym: Vse, co jsem napsal o rediteli ustavu, je pravda. Vzapeti se ztoporil jeden z clenu delegace OV KSC a zarval strasnym hlasem: JE OTRESNE, JAK SI TEN SLANINA PO VSECH DOVOLUJE HAZET BLATEM! A nyni, po deseti letech, povstala mistopredkyne AV CR a do elektromagnetickeho prostoru vyslala rozhorcenou depesi o tom, jak si ten Slanina dovoluje hazet spinu po panu Profesoru Zahradnikovi! A ja ji na to neprilis zdvorile odpovidam: Vse, co jsem napsal o prvnim predsedovi Akademie ved CR, je pravda.

(Veskera podobnost je samozrejmne ciste nahodna!)

Pozn.: Tento text byl puvodne pripraven pro Neviditelneho Psa, ale nebyl tam zverejnen. C'est la vie. Nicmene, Neviditelny Pes otiskl 2. 8. 1999 nasledujici stanovisko, fakticky jdouci nad ramec puvodniho otevreneho dopisu, byt ani toto stanovisko neni nejakym problem vycerpavajicim textem.

Odpoved vrhace akademickeho blata a spiny

Profesorka Helena Illnerova, 1. mistopredsedkyne AV CR zverejnila v Neviditelnem Psu 22. 7. 1999 stat "Blato hazene na Akademii ved CR". Jsem v te stati zminovan jako spise marginalni figura, nicmene zpusobem, ktery povazuji pro ctenare za dosti zavadejici. Proti chybnym a zavadejicim formulacim Profesorky Illnerove jsem se ohradil v otevrenem dopise, ktery jsem nabidl Neviditelnemu Psu, ku zverejneni vsak nedoslo, neb Editor-in-Chief mel za to, ze zminky o tropickych krasavicich by rozptylovaly ctenare od jadra pudla, a ze je proto treba text prekopat. Ustoupil jsem silnejsimu. Nakonec je to jiste lukrativnejsi nabidka, nez kdyby mi ulozil vyhodit to cele jadro pudla a psat jenom o tech tropickych krasavicich. Otevreny dopis je nicmene nyni k dispozici na povestne www strance akademickeho disentu: https://members.tripod.com/gamma_photon/ ale upozornuji, ze ma hvezdicku, ze je mladezi nepristupny. Nejpodstatnejsi fakta, ktera bych chtel nyni vsem ctenarum Neviditelneho Psa sdelit, jsou tato:

Nejsem totozny s Rostislav Hedvickem, osobne se nezname, nikdy jsme se nevideli. Tvorba R. Hedvicka, vystavena na jeho graficky sofistikovane www strance patri do zanru fejetonu; ma tvorba do zanru literatury faktu. Po mem soudu R. Hedvicek pise dobre a vtipne. Boure, ktera se snesla na jeho hlavu, povstala z nepochopeni zanru v jakem pise -- z fejetonu skutecne tezko vytrhovat izolavane vety. Vyzneni jeho fejetonu o predsedovi akademie, aspon tak jak ja mu rozumim, je vystizne. A pointa nakonec neni jen o konkretni osobe, ale o rade reprezentantu nasi mocenske elity vubec.

Ani s Profesorkou Helenou Illnerovou se nezname, nikdy jsme se nevideli, ale o danem problemu pise zmatecne a nezasvecene. Chtel bych ji hned zkraje ujistit, ze netrpim, ani jsem nikdy netrpel, zadnymi psychologickymi, psychiatrickymi ci sexuologickymi problemy. Co ma znamenat ji pouzity obrat "velice nizkeho zivotniho citeni" nevim. Venuji se vede, jsem autorem ci spoluautorem cirka 400 praci. Toho dosahnete treba tak, ze pracujete 14 hodin denne, 7 dni v tydnu, 365/6 dni v roce, to cele po dobu jednoho ctvrtstoleti. Jsou samozrejme i jine cesty, ale ja pouzivam tuto.

Profesorka Illnerova tvrdi, ze vylevam (pisemne) spinu na pana Profesora Zahradnika. Proto ji chci takto verejne pozadat, aby zverejnila doslovne citace teto me domnele spiny, a to i s uvedenim dat a adresatu tech mych dopisu. Za svou osobu jednoznacne tvrdim, ze co ja rikam o Profesoru Zahradnikovi je pravda a nic nez pravda. Ano, V ROCE 1988 NYNEJSI PREDSEDA AV CR DORUCIL TEHDEJSI MOCI MOU INTIMNI KORESPONDENCI, jak popsano zde a literarne vytribeneji zde. Ano, predseda AV CR ve velkem stylu vyhlasil objev Krakatenu, nejsilnejsi klasicke vybusiny vsech dob a veku, coz byl ciry trivialni ucebnicovy omyl, kterym znevazil duveryhodnost Akademie. Ano, jiz drive jsem korektne a diskretne opravil jine ucebnicove chyby jim vytvorene.

Za zavadejici tez povazuji zpusob, jakym Profesorka Illnerova referuje o mem otevrenem dopisu Akademickemu snemu. Neni nic neprirozeneho na tom, ze se otevreny dopis distribuuje ve vice exemplarich. Neprirozene je, ze ani po peti letech na takovyto otevreny dopis, repredukovany zde (i s komentarem, o okolnostech jeho vzniku), nedokazala Akademie odpoved. Kdyby odpovedela na prvou kopii, nebyla by jiste odeslana jeho kopie druha, kdyby odpovedela na 49., nebyla by jiste odeslana padesata. Mimochodem, Akademicky snem ma 244 clenu! Navic se s casem ponekud obmenuji. Pri rychlosti priblizne jedna kopie toho otevreneho dopisu puvodne vznikleho v r. 1994 po kazdych ctrnacti dnech, jsem se zatim osobne neobratil ani na polovinu clenu telesa, kteremu pisi! Tohle vsechno by ale melo byt Profesorce Illnerove dobre znamo z titulu jeji funkce a ze studia www stranky akademickeho disentu. Predevsim ji musi byt jasne, ze vsechny ty dopisy jsou o jednom a tom stejnem problemu, totiz ze: V ROCE 1988 NYNEJSI PREDSEDA AV CR DORUCIL TEHDEJSI MOCI MOU INTIMNI KORESPONDENCI. Ano, tento problem je neprijemny, ale je to dobre znamy fakt. Pokud by byla Akademie skutecne zreformovanou a ztransformovanou instituci, tak by hned v roce 1994 na muj otevrene dopis odpovedela. Uznavam, ze Profesorka Illnerova nastoupila do uz rozjeteho vlaku, az ve chvili, kdy nekteri jeho strojvedouci z nej zase museli vystoupit, neb nemohli predlozit negativni lustracni osvedceni. Dovedu pochopit, ze tito lide hrali fakt, ze ROCE 1988 NYNEJSI PREDSEDA AV CR DORUCIL TEHDEJSI MOCI MOU INTIMNI KORESPONDENCI do outu, a ze mne tez pomahali dostat mimo ceske vedecke hriste; byl to pro ne sveho druhu survival kit.

Profesorka Illnerova, kterou jsem v zivote nevidel, mne tez oznacuje za budovatele totalitniho systemu. Tu bych ji rad poprosil, aby vyslovila kvalifikovany odhad, kolik let v treti napravne vychovne skupine by nam vyneslo kupr. toto budovani totality, kdyby se to nase budovatelske usili bylo prosvihlo, cesky abstrakt pribehu je zde.

Nyni bych se chtel presunout k zalezitosti, kterou momentalne povazuji za nejurgentnejsi. Mel jsem malo pravdepodobnou kliku, ze jsem nikdy nemusil prerusit vedeckou praci. Naopak, talentovani vedecti pracovnici jako Doc. Pancir ci Dr. Svrcek jsou dlouhodobe nezamestnani! Tvurci pracovniky Akademie lze rozdelit zhruba na tri tretiny, asi ne stejne velke. Prvni tretina jsou skutecne tvorivi lide, kteri vykazuji neco jako dobry evropsky standard, ty by se Akademie mela snazit udrzet za vsech okolnosti. Prostredni tretina jsou lide pracujici na slusne profesionalni urovni, i kdyz se zatim jen snazi tohoto dobreho evropskeho standardu dosahnout. A pak je v Akademii i ta treti, nejnizsi tretina. Doc. Pancir i Dr. Svrcek po mem soudu jasne patri do te nejvyssi, nejkvalitnejsi skupiny, do prvni ligy ceske vedy, nicmene jsou nezamestnani! To urcite neni normalni stav. A take si myslim, a asi bych to dokazal i nekde nalezt cerne na bilem, ze vedeni Akademie ma trvale usilovat o ziskani tech nejkvalitnejsich vedeckych kadru, ktere ziskat muze. Akademie dnes neni ve stavu, ze by skutecne talenty musela s politovanim odmitat. Chci proto Profesorku Illnerovou vyzvat, abyste napomohla naprave chyb a omylu minulosti a nabidla Doc. Panciri, Dr. Svrckovi i Dr. Mlikovskemu moznost v Akademii dal vedecky pracovat. Opak by znamenal neodpovedne plytvani tvurcim talentem, ktereho ceska veda urcite nema nazbyt.

Zdenek Slanina
Sidonius -- kryci jmeno Sydonius
email: nezabetonovatelny_kolibrik@usa.net

Drobne poznamky o prubehu vysetrovani me skudcovske cinnosti,
probihajiciho v letech 1988/89

Nezasveceny text Profesorky Illnerove o pozoruhodnych udalostech na byvalem UFCHE-JH CSAV mi privolal nekolik dosud velmi cerstvych vzpominek. Zacneme s jednou scenou nekdy z konce ledna 1989, jako vystrizenou z Kunderova Zertu. To totiz byl ten slavny den, kdy na ustav dorazily delegace z OV, MV, a UV KSC (no kidding, skutecne prijely ty tri uvedene delegace), neb se konalo zaverecne preliceni s tim Slaninou, co si dopisoval s tim emigrantem, a emigrant, to je horsi nez kapitalista, jak vystizne rekl jeden z horlivych dobrovolnych vysetrovatelu, jmenovite tento: 

###   ###   300543   15165   Mikus      D
###   ###   300543    2355   Mikus      D
###   ###   300543    6301   Mikus      D
Je jen priznacne, ze dnes je ten dobry muz uspesnym podnikatelem pusobicim v zapadni firme operujici v oboru cennych papiru. Spolu s nim sedeli za predsednickym stolem v peticlennem mimoradnem stanem soudu jeste dva lide, kteri pozdeji neprojdou CD testem (CD -- Cibulkuv Detektor, ne Corps Diplomatique). Jeden z nich, totiz tento: 
###   ###   131225   11321   Elektrod   D
precetl obzalovaci spis, ktery ukoncil bizarnim nalezem, ze jsem se dopustil ohrozeni nerozborne jednoty a obranyschopnosti statu Varsavske smlouvy. V teto vynalezavosti za nim behem vysetrovani nezustaval pozadu ani treti clen senatu, dnes take k nalezeni v Cibulkove citacnim indexu (CCI), pravda bez kryciho jmena (uz jsem podal navrh ministru vnitra, aby mu kryci jmeno podle vlastniho vyberu bylo priznano v plnem rozsahu se zpetnou platnosti): 
###   ###   280326   15272              D
To D-ecko inv. c. 15272 me zase obvinilo z vyzrazeni utajovanych skutecnosti do ciziny -- to bylo to pouzivani derovace dernych stitku. (Nemyslete si, ze ten ustav byla nejaka obrezavatka, v CCI mu patri aspon 41 linek, nektere se pravda opakuji, jako treba Mikus, a krome D-ecek, mel i A-cka a T-ecka, a dokonce, horribile dictu, i jedno B-ecko! To B-ecko je zajimave i z ciste technickeho hlediska. Je uvedeno v puvodni tistene verzi CCI, ale neni v elektromagneticke verzi. Zrejme pri sjednocovani vsech tech originalnich disket do jednoho velkeho souboru vypadla jedna linka. To B-ecko byl jeden z nejvetsich ustavnich Don-Juanu (v dobrem slova smyslu), a ten konspirativni byt nutne potreboval, neb svemu konicku se v ustavnich prostorach venovat nemoh, protoze byly prolezle rtuti, olovem, kadmiem, a ty vsechny tezke kovy maj tak znicujici uciny, ze to ani Viagra napravit nemuze. Bohuzel, nemohu na tomto miste popustit uzdu fantasii a zasnit se, jak ruzne tam v tom konspirativnim byte s nasimi dosti pocetnymi spolupracovnicemi konspirovali. Lec zpet k jednani mimoradneho staneho soudu v lednu 1989.

Zastupci pracujiciho lidu vystupovali s predem pripravenymi vystoupenimi, ve kterych odsuzovali ruzne aspekty me skudcovske cinnosti. Povstal i jeden verny sluzebnik syna tehdejsiho reditele ustavu a spravedlive se rozhorcil, jaky jsem odporny, kdyz si delam srandu ze samotneho, vsemi ostatnimi milovaneho, reditele ustavu. Servilnost toho vystoupeni byla zu moc, a tak jsem se neudrzel a v polovine vety jsem ho prerusil dosti hlasitym: Vse, co jsem napsal o rediteli ustavu, je pravda. Vzapeti se ztoporil jeden z clenu delegace OV KSC a zarval strasnym hlasem: JE OTRESNE, JAK SI TEN SLANINA PO VSECH DOVOLUJE HAZET BLATEM! A nyni, po deseti letech, povstala mistopredkyne AV CR a do elektromagnetickeho prostoru vyslala rozhorcenou depesi o tom, jak si ten Slanina dovoluje hazet spinu po panu Profesoru Zahradnikovi! A ja ji na to neprilis zdvorile odpovidam: Vse, co jsem napsal o prvnim predsedovi Akademie ved CR, je pravda. (Veskera podobnost mezi obema rozhorcenymi vyhlasenimi je samozrejmne ciste nahodna!)

Delegace StB na jednani mimoradneho staneho soudu byl vsak nejmene sedmiclena. Podle CCI jsem totiz dale zjistil, ze v sale mezi pritomnymi se nalezali jeste dalsi ctyri CD-positiv postavy. Samozrejme tam tez byl nacelnik ZOZU, pplk. CSLA, ktery, kdyz chtel udelat dojem na zeny, vzdycky rikal, ze ma tri nacelniky -- reditele ustavu, ministra obrany a ministra vnitra, ovsem ten byl tak rikajic v uniformne a tudiz bez-rizikovy. Z tech ctyr CCI postav volne v sale bych chtel zminit: 

###   ###   081130   23957   Macha      T
###   ###   081130  395788   Macha      T
ktery na preliceni pozadoval opatreni, ktera by plne znemoznila moje kontakty do ciziny, coz bylo redundantni, neb automaticky jiste; spis chci ukazat, ze jsme meli i vyssi sarze, nez jen D-ecka, i kdyz nejsprostsim zpusobem jednala prave ta tri D-ecka, co byla cleny peticlenneho tribunalu -- jeste dnes, kdybych je potkal, tak bych, obavam se, pouzil hrube neprimereneho fyzickeho nasili a skoncil v cele predbezneho zadrzeni, z toho hlediska je jenom dobre, ze jsem v cizine. Pokud bych to hrube nasili aplikoval, bylo by to samozrejme ne proto, ze jsou v CCI, ale za ty jejich pocetne podrazy a sekernictvi. Stejne sproste a bezohledne jednal i ctvrty clen senatu, jisty Doc. B., toho v CCI nenalezneme. Naopak, fyzicke nasili bych neaplikoval proti poslednimu clenu senatu -- o tom jsem vzdycky rikal, ze je dobrej ale mekkej. Pripravit cele tohle scenario s radou preliceni a tremi vysetrovacimi komisemi (vzdycky v cele nejaky CD-positiv), to pro prislusneho ridiciho organa musela byt docela fuska, taky to trvalo pul roku. Uznavam, ze jsem jim to dost komplikoval, neb jsem nepriznal nic vic, nez co jim tehdejsi Doc. Zahradnik udal, a jak se vyjadril jeden z peticlenneho tribunalu, vykazoval jsem "buldoci vytrvalost". Samozrejme, to co je nejvic zajimalo, bylo dostat ze mne dalsi jmena osob v emigraci, s kterymi jsem si psaval. Jako dnes Profesorka Illnerova mlzi o stovkach dopisu (a nerekne, ze to jsou kopie jednoho a tehoz otevreneho dopisu), tak nacelnik ZOZU na povinnych mimoradnych skolenich pracovniku o utajovani triumfoval, jak bdelosti a ostrazitosti se podarilo odhalit nebezpecneho pachatele, a usvedcit ho CELOU STOVKOU jeho vlastnich nepovolenych dopisu. A z toho by si meli vzit ponauceni vsichni ti, kteri by snad pomysleli dopisovat si s nejakym emigrantem -- my veskerou takovou korespondenci vzdycky odhalime! To co jim Doc. Zahradnik udal, byly dva dopisy, ale to stacilo na magicke slovo OPAKOVANE hrube poruseni pracovni kazne, na ktere Zakonik prace znal jedinou odpoved -- vyhazov na hodinu. Nakonec jsem tomu stastne unikl v dusledku umrti v rodine a dovolene na pohreb (a Gorbacevovych pokusu o reformy). Dopisy byly datovane, a u mladsiho chybelo nakonec jen par dnu do uplynuti jednolete lhuty, kterou zavadel Zakonik prace. Byl to smesny argument, protoze to, co mi v nejhorsim hrozilo, byla vsemu nadrazena hlava 1 trestniho zakona -- trestne ciny proti republice. Tak se mi tim pohrbem ale podarilo oddalit zasedani vysetrujici komise na onu potrebnou dobu. Komise pak samozrejme dosla k zaveru, ze jsem se dopustil opakovaneho zvlaste zavazneho poruseni pracovni kazne a proto podava navrh na okamzite rozvazani pracovniho pomeru. Kdyz jsem pak vyhledal jednoho z clenu te vysetrujici komise a zkusmo ho informoval o prosle promlceci lhute, upadl do nekontrolovatelneho vzteku a rval, ze me stejne zlikviduji. Po par dnech me povolali na reditelstvi a oznamili mi (ve trech, z toho dva CD-positivove), ze me sice nemohou potrestat podle Zakoniku prace, a ze mne tedy potrestaji jinou formou, a predali mi dvourocni zakaz styku, etc. Bylo to jen neco jako predbezne opatreni, vysetrovani pak pokracovalo dal jeste aspon pul roku. Vedle neochoty priznat cokoliv nad ramec udani, jsem tez nikdy nebyl ochoten projevit nejakou litost ci dokonce se omluvit tehdejsimu rediteli ustavu a clenum jeho klanu. Teprve po letech jsem si precetl v Arnostu Lustigovi: "Zapas cloveka neni o zivot, vede se o dustojnost, proti ponizeni." Videl jsem ponizene, kteri se z toho nikdy nevzpamatovali, a uvedomil jsem si, ze ta moje buldoci vytrvalost tehdy byla intuitivne presne tohle. A ta buldoci vytvalost taky zpusobila, ze se vytvorilo mnozstvi dokladu o afere a bralo v ni ucast pozoruhodne mnoho lidi. To nebyla zalezitost na jedno odpoledne, kterou by sfouknul jeden komisar, to teda urcite ne -- kdyby tohle nekdo pani Profesorce Illnerove byl rekl driv, tak by to sve manifesto jiste pojednala jinak. Z tech sedmi CD-positivu mne sest osobne vyhledalo, mezi ctyrma ocima mne ujistilo, ze mi drzi palec a pak se mne ptali, proc ten Zahradnik tu mou korespondenci udal, a taky se mne nenapadne ptali, s kym z emigrantu jsem si jeste psal. No, ja jsem samozrejme nebyl na hlavu padly, i kdyz jsem netusil, ze si je vsechny jednou najdu v CCI, a tak jsem o sve dalsi korespondenci nic nerikal, ale jinak jsem jim vsem po pravde vysvetlil, ze jsem opravil serii chybnych publikaci na kterych byl Zahradnik jako senior autor. A pani Profesorka Illnerova si to i dnes muze precist cerne na bilem, neb jsem napsal akademiku Rimanovi, tehdejsimu predsedovi akademie, zadost o zruseni postihu, neb byl vykonan v rozporu se Zakonikem prace, cimz jsem si samozrejme moc nepomoh. A v tom dlouhem dopise jsem mu tez popsal historii tech opravenych chyb. A ten dopis maj na presidiu archivovany, a snadno ho najdou, protoze mi na nej akademik Riman zamitave odpovedel dopisem 387/P/SOV/II/89 dne 16. 3. 1989 -- ja mam samozrejme ty dopisy taky, ale takhle to bude pro pani Profesorku Illnerovou rychlejsi, ma to primo v dome. Taky jsem si vymenil dva dopisy s jednim tehdejsim mistopredsedou akademie, a ty maj taky na presidiu (a ja na bezpecnem miste v treti zemi): 4776/MPB/SOV-II/88/89 ze dne 12. 1. 1989 a 5595/MPB/89 ze dne 12. 10. 1989. Ale ten napad psat si s tim tehdejsim mistopredsedou, tak to byla jeste vetsi pakovina, neb to bylo D-ecko: 
###   ###   111035   36936   Vlasta     D
a to mi akorat odepisovalo, ze nesplnuji naroky na socialistickeho vedeckeho pracovnika a jinak se se mnou nehodlalo bavit. (Mimochodem, s tim D-eckem ma pani profesorka neco spolecneho -- jednoho a tehoz osobniho sekretare; mozna taky stejnou pracovnu, to nevim, mne na praesidium nezvou.) A tak dneska z techto praesidialnich fasciklu muze pani Profesorka Illnerova snadno a rychle ziskat plasticky obraz te kauzy. A ja jsem ty sve dopisy tem tehdejsim praesidialnim sajbam psal tak, ze i dnes pouhym nahlednutim do nich musi byt kazdemu, abych tak rekl kazdemu se zakladni softwarovou vybavou, vse jasne. A prvni mistopredsedkyne akademie prece muze svym podrizenym naridit, aby ji prinesli vsechny tyto pisemnosti, a taky vubec cele spisy, ve kterych je naleznou, a to primo az na stul. O te all-telling korespondenci se dozvedela nejen z www akademickeho disentu, vedela o ni uz nekdy v roce 1994. V tomto pripade teda urcite dukazni nouze neexistuje, to ani dost malo. Samozrejme tez existuji desitky svedku, vsechno ale zamestnanci Akademie -- bez vylouceni profesionalniho postihu by bylo unfair zadat je o svedectvi. Uplne nejserioznejsi postup by byl, prvne se seznamit s temito fakty, a pak psat palicsky list (jenze pak by se uz dost dobre psat nedal). Prostredni moznost je seznamit se s nimi alespon po zverejneni palicskeho listu. Nejmene seriozni postup je, neseznamit se s fakty nikdy. To zatim jeste porad nehrozi, neb pani Profesorka Illnerova ma stale jeste moznost volit mezi dvema moznostmi...